obchodní podmínky |  kontakt


švýcarsko
Navigace - Švýcarsko
Dovolená Švýcarsko Recenze hotelů Švýcarsko
Novinky Švýcarsko Hotely a ubytování Švýcarsko
Víza Švýcarsko Fotogalerie Švýcarsko
Mapy a průvodce Švýcarsko  


       Historie a politika

      Kulturněhistorické údaje
       Politickohistorické údaje

Švýcarsko - Politickohistorické údaje

Oficiální název: Švýcarská konfederace
německy: Schweizerische Eidgenossenschaft
francouzsky: Confédération suisse
italsky: Confederazione Svizzera
rétorománsky: Confederaziun svizra
anglicky: Swiss Confederation

V roce 1291 se tři malé kantony Schwyz, Uri a Unterwalden spojily, aby ubránily svou svobodu proti Habsburkům. Toto spojení, tzv. Věčný spolek, položilo základy švýcarské konfederace. Ve 14. století porazila země ve třech válkách o nezávislost Rakousko a postupně se rozšířila o další kantony. Po porážce francouzským vojskem v roce 1515 zahájilo Švýcarsko politiku neutrality. Potvrzení „věčné neutrality“, vyhlášené v roce 1813, dosáhlo Švýcarsko na Vídeňském kongresu roku 1815. Švýcarsko se skládá z 20 kantonů a šesti polokantonů. Poslední kanton, Jura, byl vytvořen v roce 1979, oddělením od kantonu Bern. V roce 1993 odmítli Švýcaři v referendu připojení k Evropské unii. Na sklonku 90. let vrhlo stín na mezinárodní pověst Švýcarska odhalení operací bank s „bezejmenným“ jměním obětí holocaustu.



Ve starověku bylo území osídleno Réty a keltskými Helvéty, později součást Římské říše. V pátém století území obsadili germánští Alemané, o sedm století později se část Švýcarska dostala pod nadvládu Habsburků. 1.8. 1291 uzavřely kantony Schwyz, Uri a Unterwalden v boji za svobodu proti světským a církevním feudálům Věčný spolek, který se stal základem švýcarského státu. Konfederace podalpských měst byla poprvé oficiálně uznána Vestfálským mírem roku 1648. Teprve až v roce 1815 bylo ale Švýcarsko obnoveno v současných hranicích a uznáno mocnostmi jako věčný neutrální stát. V roce 1848 byla přijata ústava, podle které se Švýcarsko změnilo z nepevného svazku kantonů v jednotný, federativní stát. Za první i druhé světové války bylo Švýcarsko neutrální.
V mezinárodních vztazích se Švýcarsko řídí doktrínou tzv. univerzální neutrality. Z těchto důvodů také nevstoupilo do OSN, ale je zastoupeno ve většině jejích specializovaných organizací a institucí. Je členem Evropské rady. Od r. 1973 má Švýcarsko dohodu s EHS o postupném zavedení volného obchodu průmyslovým zbožím, avšak do společenství nevstupuje, protože by to bylo v rozporu s politikou neutrality.

Administrativní dělení: 26 kantonů (kanton, mn.č Kantone – něm., canton, mn. č. cantons – franc., cantone, mn. č. cantoni – ital.)

Politické strany:
Demokratická strana Švýcarska (Freisinnig-Demokratische Partei der Schweiz - FDP),
Sociálnědemokratická strana Švýcarska (Sozialdemokratische Partei der Schweiz - SPS), Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz – CVP),
Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei – SVP),
Strana zelených Švýcarska (Grüne Partei der Schweiz)
Vládnoucí strana: výsledky posledních voleb v říjnu 1999 – SVP 22,6 %, SPS 22,5 %, FDP, CVP


Státní a politické členění
Švýcarsko je od přijetí ústavy v roce 1848 spolkovým státem, mj. po USA druhým nejstarším na světě. Státní uspořádání je federalistické a politicky je rozděleno do třech úrovní.

Spolek - je podle ústavy kompetentní ve věcech zahraniční, bezpečnostní, celní a měnové politiky a ve spolkově platných právních věcech. V ostatních oblastech státní správy, které nejsou výslovně dány do kompetence spolku, jsou příslušné kantony a obce.

Kantony - po založení posledního kantonu Jura v roce 1978, který vznikl oddělením několika francouzsky mluvících okrsků od bernského kantonu, je Švýcarsko tvořeno 23 kantony, z nichž tři jsou rozděleny na tzv. polokantony. Kantony jsou původní státy, které v roce 1848 vytvořily jeden spolkový stát (konfederaci) a jemuž přenechaly část své suverenity. Kantony jsou suverénní jednotkou, pokud jejich suverenita není omezena spolkovou ústavou. Vykonávají všechna práva, která nejsou vyhrazena spolkové moci. Každý kanton má vlastní ústavu, jednokomorový parlament, vládu a vlastní soudy. Velikost kantonálních parlamentů se pohybuje v závislosti na počtu obyvatel kantonu, a to od 58 do 200 křesel. Kantonální vlády mívají 5, 7 nebo 9 členů. Jedna z forem přímé demokracie (společné hlasování shromážděných občanů) je tradičně uplatňována ještě ve dvou nejmenších kantonech Appenzell-Innerrhoden a Glarus, v ostatních kantonech rozhodují občané o kantonálních záležitostech hlasováním u volebních uren.

Obce - kantony se dále politicky dělí na obce. Koncem roku 2001 mělo Švýcarsko necelých 3 000 obcí. Pokračujícím slučováním jejich počet postupně klesá. Přibližně pětina větších obcí má vlastní parlament, zbylé čtyři pětiny obcí rozhodují důležité otázky formou přímého hlasování na obecních shromážděních. Obce jsou pokládány za základní jednotky politického společenství, na základě principu subsidiarity mají ve své kompetenci veškeré úkoly, které nemusí řešit vyšší správní útvar - kanton nebo spolek. Autonomie obcí je respektována jako státoprávní princip s ústavní platností.

Švýcarsko je tradiční parlamentní demokracií, nejvyšší politickou instancí je švýcarský lid. V současné době je v zemi 4,6 mil. voličů (cca 63 % ze 7,25 mil. obyvatel), tj. kromě dětí a cizinců. Vládu tvoří více jak 40 let koalice čtyř hlavních politických stran, stále platí tzv. čarovná klauzule o povolebním rozdělení vládních křesel v dohodnutém poměru 2:2:2:1 pro FDP, CVP, SP a SVP.
Zákonodárná moc je v rukou spolkového shromáždění - parlamentu, který je složený z Národní rady - 200 poslanců (počet poslanců za jednotlivé kantony/volební okrsky poměrně odpovídá počtu jejich obyvatel) a Stavovské rady - 46 poslanců (kantony mají po dvou a polokantony po jednom senátorovi). Spolkové shromáždění zasedá po tři týdny, většinou 4x ročně. Volební právo mají všichni švýcarští občané starší 18 let, včetně Švýcarů usazených v zahraničí, kteří mohou volit korespondenční formou. Volební cyklus je čtyřletý.
Moc výkonná – vykonává ji Spolková rada (vláda), složená ze sedmi spolkových radů (ministrů) volených na čtyřleté funkční období.
Prezident Švýcarska, který je zároveň předsedou vlády, a viceprezident (jeho zástupce) jsou voleni z řad ministrů vždy na jeden rok. Postavení prezidenta mezi ostatními ministry je možné charakterizovat jako tzv. “první mezi rovnými”.
Moc soudní zajišťuje Spolkový nejvyšší soud, Soud sociálního pojištění a vojenské soudy.

Členství ve výše uvedených institucích (parlament, vláda a soudy) je personálně přísně oddělené, nikdo nemůže být zároveň členem ve více než jedné instituci.
Švýcarsko je známé širokým uplatňováním prvků přímé demokracie, např. formou všelidových hlasování. Tzv. povinná referenda musí být vyhlášena při všech změnách ústavy nebo při vstupu země do mezinárodních organizací. Tato rozhodnutí musí být schválena tzv. dvojitou většinou, tj. jak hlasy většiny občanů v celé zemi, tak většinou kantonů. Druhou možností je tzv. fakultativní referendum k otázkám spolkových zákonů, spolkově platných rozhodnutí a státním smlouvám, jestliže si ho vyžádá minimálně 50 000 občanů.

Průvodce a mapy


Střední...
Střední Evropa 1:700 000 - autoatlas
248 Kč
Švýcarsko
Švýcarsko
279 Kč
Švýcarsko
Švýcarsko
128 Kč
Rhona...
Rhona - Andermatt – Ženeva - Rhone Radweg -  Cyklostezka
369 Kč

Provozovatel:
cestování dovolená
exotická dovolená

Proč nakupovat právě u nás?
  • Jsme autorizovaní prodejci více než 100 CK
  • Nakupujete přes pojištěnou CK Marco Polo
  • Najdeme vám tu nejlepší cenu

Oddělení prodeje:

Nevíte co přesně hledáte?



Švýcarsko.org

Odkazy
odkazy